Zapomněl jsem zdroj
Můj počítač kapesní
Věčný sen tak sní

Bazmek plastový
V kanceláři leží
Bez povšimnutí

Já tak budu zas
Věnovat svůj drahý čas
Ládováním dat

Často všude zní
Pomocník je šikovný
Mrtvý ale prd ví

K této úvaze mě přiměla probíhající debata mezi Petrem Weidou a Filipem Rožánkem nad textem The dangers of publishing your website in another language (Gerry McGovern). Filip ostře nesouhlasí s názorem McGoverna a odpichuje se k ataku na autory domácích odborných blogů, které označuje za kutily, kteří jen planě teoretizují. Za podobné teorie, které nezasluhují pozornost považuje také článek The dangers of publishing…

Abych se přiznal, tak čím víc stárnu, tak stále jasněji vidím, že lidé chrlí nové a nové technologie, i když pořádně nevyužili ani zlomek možností technologií stávajících. Hektická pachtění se za novostí nahrává tomu, že se podstata noří do mlhy. Využití technologie pro účel, ke kterému vznikla, je nahrazen používáním pro používání (chci Flash, protože je to moderní). Jsme svědky pyrrhova vítězství formy nad obsahem.

Proto jsem rád, že se objevují evangelizační snahy objevitelů objeveného. Proč vymýšlet pořád něco nového, když lidé zapomínají na zřejmé skutečnosti? Proto si rád přečtu Nielsena. Proto sám píšu třeba seriál Weblogy CZ.

Možná jste to už někdy viděli. Možná jste potkali někoho, kdo to taky dělá. A možná jste to sami někdy dělali, nebo dokonce patříte mezi ty, kteří to dělají. Řeč není o sexu, ale o práskání infrabičem.

O co se jedná? Většinou jsem se s tímto jevem setkal u příslušnic něžného pohlaví, ale početní převaha nebyla velká. Taková osoba třímá v horní končetině dálkový ovladač a chce provést příslušnou volbu. Protože ale tomu vachrlatému tentononc nedůvěřuje, tak se pokouší dodat svému snažení potřebný důraz. A tak provede následující:

1. Zvedne ruku, ve které drží dálkové ovládání, vzhůru pod úhlem 45 – 135°.
2. Za současného stisku tlačítka na ovladači, tu elegantně, tu svižně či křečovitě, švihne elektronickým hejblátkem směrem k jankovitému elektrospotřebiči.
3. Požadovaná akce se nezdaří, protože jsou v přístroji slabé baterie nebo paprsek míří všude jinde než k příjímači.
4. Postup se vrací k bodu 1 a frekvence švihů se zvyšuje.

Celé scéně chybí jenom zvuk práskajícího biče a zvýřený prach pod kopyty koní. Funění zvířat nahrazuje výhradně samozvaný kovboj rozvalený v křesle nebo poskakující před televizí.

Neberte mě prosím jako sexistu nebo někoho, kdo se trapně povyšuje nad netechnické typy. Jenom jsem si na výše popsanou scénku vzpomněl, když jsem klimbal v autobuse na cestě na brněnské školení. Zároveň tento spot můžete brát jako omluvu za převážně netechnické spoty, které (jsa odtržen od svých RSS čteček) budu v těchto dnech produkovat. Zůstaňte se mnou, já zůstanu tam, kde právě budu.