Jak ušetřit čas?

Občas ocením dobrou radu. Věřím, že vy také. Cenné rady od významných lidí mohou být obzvlášť cenné. Pánové prominou, ale následující rady jsou určeny převážně ženám. Typicky českým ženám. Vždyť je taky pro pondělní přílohu MF Dnes vysypaly z rukávu okamžitě generální ředitelky, ministryně a spol. Dobře se usaďte ve své pohodlné židli, uvolněte se a otevřete svou doposud zabedněnou mysl:

  • Taxi si přivolávám pomocí SMS v průběhu jednání. Když končím, taxi už čeká.Olga Dvořáková, ředitelka galerie Art Factory (praktická rada třeba pro pokladní v hypermarketech).
  • Mám moc prima paní na pomoc v domácnosti.Petra Janů, zpěvačka (tady apeluji na ženy, aby konečně pochopily, jak užitečné je co nejvíce outsourcovat domácí práce; vzhledem k úrovni příjmů je to velmi výhodné).
  • Nový trend v kosmetice směřuje k univerzálním přípravkům, nejlepším šetřičům času, které znám.Nikol Novotná, PR manažerka všech(!) divizí L\’Oréal, která nápady jen hýří: A ještě jeden tip: ráno se sprchuji s hydratační maskou na obličeji, takže ušetřím dobrých deset minut. (Tak to je fakt pecka.)
  • Šetřete čas tím, že si najdete a objednáte hotelový pokoj přes internet.Marta Šnoblová, generální manažerka Top hotelu a Kongresového centra.
  • Dřív byl pro mě čas v letadle ztracený, dneska se díky laptopu a mobilnímu telefonu připojím odkudkoliv. Poštu a potřebné dokumenty si nechávám na vyřízení do letadla. Letadlo je ideální místo – nikdy tam nezvonítelefon a já mám čas přemýšlet.Pavla Burhetová, výkonná ředitelka Stillking (námět, jak rychle podepsat dětem úkoly a žákajdu a nachystat seznam na nákup).

Věřím, že výše uvedené rady jsou veskrze praktické a pro většinu žen (především těm s více dětmi na mateřské dovolené) přínosné. A pánové, ruku na srdce, určitě některé z nich využijeme také.

Jak vytvořit dobrý tiskový výstup

Dobrý tiskový výstup z webové stránky může vylepšit celkový dojem z vašeho webu. Spousta uživatelů považuje informace zobrazené na webových stránkách za velmi nestálé, podléhající změnám a náhlým kolapsům. Z tohoto důvodů si uživatelé stránky rádi tisknou. Webdesignéři ale bohužel často tvorbu tiskových výstupů podceňují nebo, co je horší, vůbec neřeší. Raději testují web v několika prohlížečích, než by stránku jednou vytiskli. Tiskové výstupy webových stránek jsou často nepoužitelné.

Mark Boulton v článku Five Simple Steps to Typesetting on the web: Printing the web přináší velmi praktický návod, jak vytvořit kvalitní tiskový výstup webové stránky. Jako příklad použil stránky britského listu The Guardian. Mark Boulton mj. radí:

Využijte možnosti CSS
Nevytvářejte duplicitní tiskové varianty webu. Použijte externí tiskový stylopis.
Dodržte vzhled
Tiskový výstup by měl být podobný webu nebo třeba i tištěné verzi elektronického média.
Kreslete
Než začnete psát CSS soubor, vezměte do ruky tužku a papír a kreslete. Získáte představu, jak má budoucí tiskový výstup vypadat. Ušetříte si spoustu času. Načrtněte malé náhledy a potom nakreslete stránku ve skutečné velikosti.
Modelujte
Pokud můžete, vezměte si na pomoc nějaký „kreslící“ program. Namodelujte stránku a testujte barvy. Zkoušejte fonty.
Tiskněte
Nesmíte zapomenout stránku vytisknout. Náhled před tiskem nestačí.

A co říct na závěr? Při tvorbě webových stránek myslete na uživatele, kteří si webové stránky tisknou. Připravte pro ně tiskový styl.

Souvislosti

Apríl 2006

První duben 2006 a na blozích, které mám v RSS čtečce, je mrtvo. Nikde žádné aprílové žertíky. A dnešní Weblogy.cz zatím nabízí jen polovinu aprílových spotů ze všech načtených. Že by to způsobil víkend?

Linky na víkend 77

Jak na dokonalé XHTML
Lukáš Havrlant krok po kroku o přechodu z HTML na XHTML.
Jak duplicitní obsah zhoršuje použitelnost stránek
Marek Prokop upozorňuje, že uživatelé jsou mateni duplicitním obsahem.
Rozdíl světelnosti – nový pohled na barevný kontrast
David Špinar představuje luminosity contrast ratio – hodnotu používanou ve WCAG 2.0 pro posouzení kontrastu barvy popředí a pozadí.
SEO je marathón
Michal Krutiš o tom, že SEO je především trvalá práce.
Announcing Internet Explorer Feedback
IEBlog oznámil spuštění webu, na kterém lze hlásit chyby IE7.
Zbavíme se někdy redesignů? Těžko…
Martin Snížek o důvodech redesignů webů.
4 způsoby vyhledávání informace
Martin Michálek o uživatelích, kteří ví co hledají, kteří bádají, kteří neví, a kteří hledají již nalezené.
Praktické srovnání freehostingů
David Antoš srovnává čtyři freehostingy se zabudovaným WYSIWYG editorem.
FeedDemon 2.0 Now Available
Nick Bradbury oznamuje vydání druhé verze své RSS čtečky.
Be cool, be wide
Jan Řežáč na téma šířky layoutů webových stránek v době stále větších monitorů. Osobně ale souhlasím spíš s komentářem Bochiho.

Kurz: Tvorba přístupného webu

David Špinar mně pozval na svůj Kurz tvorby přístupného webu, pořádaný firmou H1.cz. Neváhal jsem a 28. března vyrazil do Prahy, do Nuslí, do učebny, do…

Hned na začátku musím napsat, že přístupné webové stránky jsou dobré pro všechny uživatele. Nejenom pro ty opravdu postižené. Každý z nás totiž bude, je nebo byl uživatelem se specifickými potřebami. Nemusíte nutně být nevidomý nebo ochrnutý, abyste měl problémy s používáním webových stránek. Stačí být bohatý a pro surfování používat PDA. Nebo mít v myši vybité baterky.

Každý majitel webu by měl vědět, že přístupný web znamená lepší viditelnost jeho webu a víc obchodních příležitostí. A to může přinést peníze.

Ale zpět ke kurzu. Jednodenní kurz je určen hlavně tvůrcům webů (tzn. webmasterům, webdesignérům a informačním architektům). V průběhu kurzu zjistíte proč je důležité mít přístupný web, ale také jak toho dosáhnout. Seznámíte se ze základními pravidly tvorby přístupného webu. Mj. je docela podrobně probrána česká metodika přístupnosti pro účely zákona o ISVS (365/2000 Sb.) a také metodika WCAG 1.0. Celý výklad (jako kostra slouží promítaná prezentace) je proložen komentovanými ukázkami skutečných webů a odkazy na knihu Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky (tu obdrží každý účastník kurzu).

David Špinar problematice přístupnosti webových stránek rozumí (asi znáte jeho weblog Přístupnost). Výklad je zajímavý, má logickou strukturu, nenudí. Je zasazen do širších souvislostí třeba s použitelností webu nebo s optimalizací stránek pro vyhledávače.

Ale abych jenom nechválil. Chyběla mi snad jen jediná věc. Možnost „hodit do placu“ vlastní stránky (pravda, řeč se občas točila kolem jednoho známého webu tvořeného přítomnými webdesignéry). Ale ukázat (třeba zkrácené) testování podle vybrané metodiky by jistě bylo zajímavé (emoce tvůrce by jistě sehrály svou roli).

Délku kurzu jsem už zmínil. Šest až osm hodin se může zdát málo. Na základní seznámení s problematikou je to dostatečná doba. Na „naučení se“ to samozřejmě nestačí. Kurz na více dnů může odradit frekventanty. Jiní by ale za větší prostor byli vděční.

A jak mám zhodnotit kurz tvorby přístupného webu? Z mého pohledu to byl užitečný den. To co jsem jenom četl jsem teď také slyšel na vlastní uši a viděl na vlastní oči. Osobně jsem se setkal s Davidem Špinarem nebo třeba s Jaroslavem „Dero“ Polakovičem a Honzou Rozehnalem. V restauraci na Folimance jsem si pochutnal na dobrém obědě. Jenom ta cesta po dálnici nestála za nic. Ale nic není dokonalé.

Ještě jedna poznámka na závěr. V první větě píšu, že jsem byl na kurz tvorby přístupného webu pozván. To mj. znamená, že jsem nemusel platit cenu kurzu, která je 2 950 Kč. David za to nic nechtěl, i když asi předpokládal, co udělám.

Souvislosti

Desetkrát větší návštěvnost

Dneska mi na stole zazvonil telefon (to není zase nic divného) a nějaký panáček z Brna začal se svou obehranou písničkou:

Panáček: Dobrý den. Jsem z firmy XY a chci se Vás zeptat jestli máte webové stránky a jak jste spokojení s jejich návštěvností?

Já: Rozumím. Dost mně zaráží, že jako firma podnikající v této oblasti jste si ani nezjistili, že máme web.

Panáček: Jste spokojení s jeho návštěvností?

Já: Nás ale návštěvnost nezajímá. Větší váhu dáváme jiným parametrům.

Panáček: Můžeme Vám nabídnou až desetinásobné zvýšení návštěvnosti!

Tady obvykle postupuji buď ve zrychleném režimu (hned nabízeče odpálím) nebo postupně nešťastníka smažím ve vlastní šťávě. Dnes jsem ale neměl náladu (pořád mi pod oknem znělo hlášení městského rozhlasu: Všeobecná výstraha…).

Já: Nás třeba zajímá konverzní poměr.

Panáček: Rozumím. Tak nashledanou.

Já: Sbohem.

Pořád stoupá

Sedím v kanceláři a čas od času mrknu na přetížený web Povodí Moravy. Řeka Morava v Kroměříži byla v 11.00 na úrovní 598 cm. To jsou dva centimetry pod třetím stupněm povodňové aktivity. Vzhledem k dosavadnímu vývoji výšky hladiny už máme v korytě Moravy šest metrů vody.

Podle firemního havarijního plánu, resp. podle přílohy Evakuační plán, bych se měl pomalu chystat na odpojení všech sedmi serverů a několika metrákových UPS a na jejich přesun do centra Kroměříže. Zatím jsem klidný, protože jsem se začátkem týdne v tisku dočetl, že povodně nehrozí. Nějak se mi ta informace nepozdává.

bures zavináč centrum cé zet

Čas od času mi do schránky doputuje e-mail, který mi očividně nebyl adresován. Nemyslím tím spam, který je mi adresován zaručeně (aspoň podle odesílatele). Ale zpátky k tématu. Čím víc lidí má svou vlastní e-mailovou adresu, tak tím víc takový stav se zmýlenou adresou příjemce nastává.

To už jsem takhle byl žádán o dojednání financí na cestu na nějaké mistrovství světa do Austrálie. Byl jsem důrazně urgován za dodání kalkulace (všichni už dávno dodali, co dodáno býti mělo). Dneska mi napsala Irena D., abych jí poslal nějaké jídeláky (Libor už poslal). Proto píšu.

Na všechny tyto e-maily odpovídám přednostně. Úplně vidím ty nešťastníky, kteří bombardují mé jmenovce nejdřív slušnými a potom i důraznými apely. A někde sedí nějaký pan Bureš, který čeká, až na jeho adresu (začíná třeba bures72 nebo bigboss1984) dorazí e-mail. A ono nic. Odesílatel posílá své výhružky na všechny freemaily, které zná. Ten Bureš má přece mejla na Seznamu (za dva dny se z paměti vynoří Centrum, světákovi zase Yahoo!). Nechci, aby bylo na světě hůř jenom proto, že mluví hluší se slepými. Ten bludný kruh prostě musím přetnout.

Holt musím platit za to, že jsem si na Centru otevřel schránku bures at centrum cé zet hned první den.

Deset laických korektorů

Liší se od sebe korektor profesionál a korektor amatér? Zcela jistě ano.

Už je to pár týdnů, co jsem ve firmě, kde pracuji, spustil redesignovaný web. Jestli Vás zajímá průmyslové zpracování plastů, podívejte se. Web má také dvě cizojazyčné verze. Obě verze překládali našinci a obě verze prošly korekturou nejméně jedním rodilým mluvčím.

Protože se navíc jedná o oborový web (kdo z Vás zná terminologii horké ražby?), je důležité, aby korektor rozuměl danému oboru.

Snahou každého majitele webu, který má cizojazyčnou mutaci mutaci, by měla být její bezchybnost. Amatérský překlad snižuje důvěryhodnost webu. Pojmem amatérský myslím nekvalitní. Přesvědčil jsem se, že profesionální překladatelské firmy často překládají veskrze amatérsky. Odpustil bych jim neznalost oborové terminologie, ale chyby gramatické jsou na pováženou. Ale zpátky k tématu.

Protože je naší snahou pokud možno dokonalý překlad, tak často využíváme služby více rodilých mluvčích, kteří navíc pracovali v našem oboru. A tady je skrytý možný problém. Oprava chyb gramatických nebo věcných může sklouznout k opravám stylu já bych to napsal jinak. Korektor profesionál asi umí odlišit hranici, kdy začne měnit styl. A za tuto hranici nejde. Výstupem činnosti deseti amatérských korektorů nad gramaticky i věcně správným textem může být deset různých textů.

Jaké máte zkušenosti s překlady webu do cizích jazyků? Jaká je úroveň domácích překladatelských firem? A jak spolupracujete s rodilými korektory?