Jak nezruinovat Wiki

Wiki
Wiki je web nebo jiný soubor hypertextově provázaných dokumentů, který umožňuje uživatelům zadávat nebo měnit jeho obsah.
Wiki je také označení pro software, který toto publikování umožňuje.

Nick Finck se ve spotu How do you stop a wiki from being ruined? ptá, jak zabezpečit wiki před zkázou, kterou mohou způsobit uživatelé. Největší síla, ale zároveň slabina wiki systému spočívá v jejich otevřenosti. Každý může psát a každý poťouchlík může mazat nebo psát nesmysly. A každý spamer může zaprasit wiki systém svým spamem.

Samozřejmě je u mnoha wiki systémů možné nastavovat práva, ustanovit moderátory, zavést jinou restrikci. Ale tím to celé ztrácí na kouzlu. Wiki je totiž postavené hlavně na důvěře. A někteří jedinci si žádnou důvěru nikdy nevyslouží.

Rozdíl je v tom, jestli řídíte veřejnou wiki nebo třeba firemní wiki na intranetu. Ve firmě si přece jenom lidé víc věří, než na webu. Každý správce firemní wiki by měl nastavit nějaký způsob logování událostí. Měl by taky seznámit uživatele s tím, že jejich akce jsou takto zaznamenávány. No a samozřejmé je, že by měl zálohovat (ideální je systém, který by uměl zálohovat jen změněné položky a ty nezávisle odrolovat zpět). Přece jen má důvěra své meze.

A na závěr obligátní sada otázek. Provozujete někdo ve firmě wiki? Jaké jsou vaše zkušenosti? Kdy nastane masivní útok na wiki systémy? A útočí spameři a jiná hovada na vaše wiki?

Generované e-maily jako spam

Účinnost webových aplikací může být znatelným způsobem snížena antispamovou ochranou na straně příjemce.

Právě teď řeším s kamarádem takový problém. Jeho webová aplikace vyžaduje registraci. Po registraci je odeslán uživateli klasický potvrzovací e-mail, který mj. obsahuje odkaz na stránku, kde si své přihlášení potvrdí. Velká část přihlášek nakonec neproběhla. Část přihlášek samozřejmě padá na konto těch, kteří si něco zkouší nebo si dělají legraci. Když jsem se ale do aplikace přihlásil sám, tak jsem objevil další významnou skupinu lidí, kteří na potvrzení přihlášky nereagovali. Byli to uživatelé, kterým potvrzovací e-mail spadl do spamu.

U českých systémů tento problém není zase tak závažný. Převážná většina spamu je psaná anglicky. A tak i antispamové systémy citlivěji reagují na anglicky psané texty. Autoři newsletterů a konfirmačních e-mailů generovaných automaticky by měli pečlivě vážit, jakým způsobem sestavit text sdělení. Mohlo by se jim totiž docela snadno stát, že sníží účinnost svého snažení.

Pokud sestavujete text sdělení, snažte se:

  1. Vyhýbat postupům, které využívají spameři.
  2. Nepoužívat slovní spojení vyskytující se ve spamech.
  3. Pečlivě zvažit e-mailovou adresu uvedenou v odesílateli.
  4. Co nejvíce personalisovat odesílaný e-mail.
  5. Testovat odesílané zprávy proti pádu do spamových košů na různých systémech.

Můžete tak zvýšit účinnost své webové aplikace.

Refererový spam

Už zhruba měsíc nacházím ve statistikách mého webu v položce Odkaz z jiné stránky weby, ze kterých na můj web žádné odkazy nevedou. Na pořadu dne je refererový spam.

Dost často se dívám do statistik mého webu. Je užitečné vědět, jak se chovají návštěvníci (ať živí nebo neživí). Zajímavá položka statistiky je informace, ze kterých stránek přichází návštěvníci. Poslední dva měsíce se začaly mezi Top10 odkazů z jiných stránek objevovat evidentně nesmyslné odkazy. Většinou to byly odkazy na staré známé weby z komentářového spamu. Refererový spam dorazil na conBLOG.

Refererový spam se často vyskytuje právě na blozích. Je to hlavně proto, protože některé blogy automaticky generují pod spoty seznam naposledy odkazujících webů na daný spot. Pro návštěvníky to může být užitečná vlastnost, která autora nestojí skoro žádnou námahu. Návštěvníci si rádi přečtou, co se na dané téma píše jinde. A na tohle sází spameři, kteří se snaží protlačit do seznamu odkazujících stránek. Drží se hesla škoda každého odkazu, který padne vedle.

Já na conBLOGu žádné seznamy odkazujících stránek nemám. Robota, který tenhle balast generuje to samozřejmě nezajímá. Dál mi zapleveluje serverové logy nesmyslnými údaji. Nezbývá, než se pustit do boje. Jaké máte zkušenosti s refererovým spamem? Jak se proti němu bráníte?

Google vs. Google

Při rozhodování mezi 2 variantami občas používám Google. Počet nalezených výsledků na dva vhodně položené dotazy napoví, co zvolit (ne vždy to samozřejmě musí být ten s větším počtem výsledků).

Některé nástroje využivající Google jsem popisoval ve spotu Toodle noodle. Před pár dny jsem v GoogleBattle.com Vs. GoogleWar.com narazil na další dva určené ke srovnávání počtu výsledků hledání. K nim přidám jeden už notoricky známý:

GoogleFight
Asi nejznámější porovnávač počtu výsledků hledání na Google.
GoogleBATTLE.com
Zaujme hlavně velkými smajlíky.
Googlewar
Na stejná slova se uvedené weby ne vždy sejdou. Ale nejde o život, že ano.

Jak vychvalujete Firefox?

Jaké jsou podle Vás největší výhody prohlížeče Mozilla Firefox pro běžného uživatele? Co říkáte uživatelům, abyste je přesvědčili o výhodách tohoto prohlížeče?

Ve firmě, kde pracuji, implementujeme nový IS. Jedna jeho část běží lokálně na webovém serveru jako webová aplikace. Někteří uživatelé mají problém, když tuto aplikaci spouští v IE. Proto jim instaluji Firefox. A protože nepovažuji uživatele za tažný dobytek, snažím se je přesvědčit o výhodách nového prohlížeče. Jaké používám argumenty:

Firefox se neliší v používání od Internet Exploreru
Nechci, aby u uživatelů nastala panika. Nechci, aby se báli, že se budou muset učit něco nového. Vysvětluji, že se jedná hlavně o zobrazený obsah.
Firefox je bezpečný
Uživatelé mají strach. Jsou pomalu ale jistě zmasírovaní jak médii, tak námi informatiky.
Firefox umožňuje tabbed-browsing
Uživateli ukážu, jak otevřít nový panel. Ukážu, jak otevřít odkaz do nového panelu.
Firefox je moderní
Mezi řečí zmíním, že je Firefox mnohem mladší než starý IE.

Zatím jsme s kolegou nainstalovali první desítku Firefoxů. Pár dalších nás ještě čeká. Jak Vy přesvědčujete uživatele? A říkáte jim vůbec něco? Podělte se o své zkušenosti.

Google: info: bez info:

Operátor info: na Google podá doplňující informace o stránce uvedené za tímto operátorem (např. info:www.converter.cz).

Co jsem ale až dodnes nevěděl je to, že pokud zadáte URL přímo do pole pro vyhledávání, tak Google udělá to samé, jako kdybyste použili operátor info. Upozornil mě na to v komentářích rony. A taky o tom píše ve spotu Google: dve nové veci som si všimol.

Tak mě napadá, že uživatelé, kteří zadávají adresu do vyhledávače místo do adresního řádku, budou mít na Google ušetřenou práci. Nebudou muset dumat nad stránkou plnou odkazů.

Web MZV a zemětřesení

Zemětřesení v Indickém oceánu a následná přílivová vlna zasáhla stovky a možná i tisíce českých občanů. Předpokládal jsem, že se tato tragická katastrofa nějakým výrazným způsobem odrazí na webu Ministerstva zahraničních věcí. Nebudu Vás napínat. Neodrazila se.

Myslel jsem si, že by bylo přiměřené, kdyby MZV přímo na titulku svého webu výrazně uvedla informace, které se týkají této přírodní katastrofy. Třeba výrazný rámeček s odkazem na novou sekci webu, důležité stránky, telefonní čísla by nebyl vůbec špatný. Pár nešťastníků asi nestojí ministerstvu za to. Pár aktualit je sice na čtvrtmegové(!) stránce aktualit, ale to je dost málo. Ostatní odkazy na titulce jsem nezkoumal, protože mi k dané problematice nepřišly relevantní.

Portál veřejné správy má na titulce aspoň rámeček s telefonními čísly. Ostatní aktuality se topí mezi informacemi o soutěži na nové poštovní známky a výzvami k neplašení zvířat petardami. Postupně se ve finále propadají do nenávratna. Nějaký trvalejší výrazný odkaz na webovou stránku by neuškodil.

Tak mám takový dojem, že vedle prezidenta republiky i premiéra v Krkonoších lyžují i lidé odpovědní za sdělování informací občanům na webu MZV. Ale to je asi normální.