Čajírna u Pythona

Už jsem kdysi kdesi psal o tom, že věci obvykle přichází ve vlnách. Petr Weida předělal web korfbalového klubu (Korfbal Prostějov má nový design). Já se chystám zítra vypít trochu čaje s autorkou webu Čajírna u Pythona a probrat s ní pár mých připomínek a námětů na možná vylepšení. Jenom si přeji, abych z té diskuze neodcházel jako starý urýpaný blb, protože si vážím všech zapálených neplacených tvůrců.

Nechci tady teď hodnotit samotné stránky čajovny. Chci Vás požádat, jestli byste nemohli ve svých prohlížečích otestovat mou verzi layoutu zmíněných stránek. Podívejte se na dokument Čajírna u Pythona Holešov – testovací verze. Především mě zajímá:

  • Jak se stránka zobrazuje ve Vašem prohlížeči – není layout rozpadlý, neleze něco kam nemá?
  • Jak se Vám stránka jeví z hlediska vzhledu, přehlednosti, designu apod. (nechtěl jsem měnit vzhled původní stránky)?
  • Budu rád, když se podíváte a budete připomínkovat také originál – třeba jsem něco přehlédl.

Korfbal Prostějov

Ještě ke kritice korfbalových stránek. Dvakrát jsem se pokusil odeslat svůj komentář, ale prohlížeč mi usnul na stránce add.php?id=323. Protože vím, že se sem Petře občas díváš, tak tady jsou mé připomínky:

  • Barvy se mi zdají dost depresivní.
  • Hover efekt u hlavní navigace by mohlo měnit/zvýrazňovat barvu pozadí (ne do barvy pozadí).
  • Hlavní navigace: chybí tomu pár odkazů doleva dolů. Je to tam takové ukousnuté.
  • Domovské stránce chybí víc textu (výloha je prázdná).
  • Chtělo by to předělat některé texty (vím, že data nejsou aktuální): třeba na stránce Co je korfbal není zřejmé co to ten korfbal vlastně je (jaký je cíl hry apod.). Je to sice na dalších stránkách, ale přece jenom…

W3C (X)HTML validátor upgrade

W3C upgradovalo svůj (X)HTML validátor. Nová verze Markup Validation Service v 0.6.5 je k dispozici od včerejška. Více ve zprávě W3C Markup Validator Upgraded.

Na první pohled zaujme nový zjednodušený vzhled validátoru. Nová je dokumentace. Do nové verze byly zapracovány změny provedené v předchozích beta verzích 0.6.5. Důležité ale samozřejmě bude, jak si validátor poradí se samotnou validací. To ukáže čas.

ALA: Kulaté rohy, přístupnost

A List Apart 179 přináší 2 celkem zajímavé články. Dan Cederholm zveřejnil další variantu na téma kulaté rohy. Trenton Moss shrnuje argumenty ve prospěch přístupnosti webových stránek.

Kulaté rohy a vrchol hory

Dan Cederholm v článku Mountaintop Corners ukazuje, jak vytvořit v definičním seznamu kulaté rohy a efekt siluety hory. U definičního seznamu pevné šířky používá obrázky s definovanou průhledností. Zvlášť je definováno pozadí pro značku dl (spodní kulaté rohy a silueta hory) a pozadí pro dt (horní část rámečku).

Co je přístupnost webu

Trenton Moss článkem What Is Web Accessibility? uvádí čtenáře do problematiky přístupného webu. Nepřímo se snaží ukázat užitek přístupnosti. Píše o lidech, kteří přístupnost především potřebují. Nezůstává pouze u postižených, ale zaměřuje se také na uživatele nejmodernějších technologií.

Vy, co víte o tématu hodně (téma je hojně diskutováno i na odborných blozích), asi nic nového neobjevíte, ale článek na jednom místě shrnuje mnohé podstatné argumenty.

Je přístupná i lépe použitelná?

David Špinar se ptá: Je dobře přístupný web zároveň lépe použitelný? Na pomoc si bere studii Access and Inclusion for Disabled People (Disability Rights Commision).

David se ve spotu zaměřil na srovnání dvou skupin uživatelů (nevidomí a tzv. normální uživatelé), kteří měli splnit sadu úkolů na 3 přístupných a 3 nepřístupných webech. Studie hodnotila mj. čas splnění úkolu. Výsledky hovoří jasně. Obě skupiny potřebovaly pro splnění cíle na nepřístupných stránkách zhruba o polovinu více času.

Málokdo z kritiků přístupnosti si asi uvědomuje, jak ten čas letí, když jsme vystaveni stresové situaci.

Souvislosti

Kdekdo to rád nestylované

Víťa Dlouhý vyzývá tvůrce webů: Nestylujte formuláře! A já se k němu přidávám, protože není třeba návštěvníka mást ještě víc, než jak je zmaten, když na váš web přijde. Návštěvník očekává, že některé prvky budou mít takový vzhled, na který je zvyklý (třeba ze svého OS). Vím, že tento názor může být pro příznivce Webů X šokující, ale co nadělám.

Požadavek na nestylování formulářů neberu jako dogma. Vím, že jsou weby, které stylovat formuláře potřebují. Jsou to právě Weby X. Ale většině webů to ubírá na výkonu. A nad tím je třeba se zamyslet.

Mimochodem, Martin Michálek na Živě.cz boří v článku Mýty současného webdesignu některé zažité představy o tom, jak má vypadat webová stránka:

Stejně jako každý rodící se obor je i webdesign zamlžen mnoha mýty. Pojďme se některým z nich podívat na chrup. Třeba společně zjistíme, že jsou zbytečné a můžeme na ně vzít zubařské kleště.

Souvislosti

Nástroje pro tvorbu webu

Dušan Janovský reinkarnoval spotem Pišme o software 1/3 můj prosincový spot Mých Top 10 SW 2003. Dušan apeluje na blogery:

Znám málo dobrých programů na tvorbu webu. Kamarádi bloggeři, rozepište se prosím o těch svých!

Spot se setkal s velkou odezvou. V tuto chvíli je pod spotem 13 odkazů. Pokud Vás zajímá, jaké nástroje pro tvorbu webu používají zkušení tvůrci webových stránek, čtěte. Spot má v nadpisu 1/3. Už se těším na další pokračování.

Úvodní domovská homepage

Jaký používat název pro homepage v navigaci? Pro en-píšící tvůrce to zase takové dilema není. Stačí použít Home/Homepage případně název webu. Co si má ale počít našinec?

Na Plaváčkové blábolníku jsem rozpoutal na téma užití Home diskusi pod spotem Jsou webdesigneři odtrženi od reality?. Hned na začátku musím říct, že použití cizojazyčných pojmů není šťastné řešení. Uživatel je zbytečně maten mixem jazyků a mnozí vůbec neví, co nějaké hómepáge znamená. Některá slovní spojení jsou příliš dlouhá i když mohou být výstižná. Jiná vyvolávají nejrůznější asociace – třeba takové Domů. Zatím každé řešení, které jsem použil, má své mouchy. Shoda na českém internetu rozhodně nepanuje. Stačí si projít pár webů.

Google na dotaz s operátory allinanchor:/allintitle: právě teď vrací:

  • domovská stránka: 3500/9030
  • hlavní stránka: 16 900/8290
  • úvodní stránka: 5970/9000

Uvedená čísla je třeba brát s rezervou, protože je do výsledků zanesen určitý šum. Přesto jsou výsledky zajímavé. Třeba takový rozpor mezi názvem stránky a použitým textem odkazu. Zdá se ale, že v souboji 3 dlouhých vítězí hlavní stránka.

Jak to vidíte vy? Komentujte a hlasujte v nové anketě.

Souvislosti

Oddělit chování a obsah

Oddělení formy a obsahu při tvorbě webu je zřetelný a pochopitelný trend. Používání značek k tomu účelu, ke kterému jsou určeny, by mělo být samozřejmostí (správné používání nadpisů, seznamů, tabulek pro tabulková data atd.). Formátování patří do CSS. Dalším úhlem pohledu na stejnou věc je také oddělení chování webové stránky od obsahu.

Peter-Paul Koch včera zveřejnil velmi zajímavý článek Separating behavior and structure. Shodou okolností zaujala myšlenka ze spotu Petra Staníčka Změna stylu bez Javascriptu, která s tím úzce souvisí:

WWW stránku tvoří text a hypertexové odkazy. Všechny ostatní prvky jsou jen volitelná nadstavba a stránka musí být připravena fungovat bez nich.

Koch píše o rizicích, která jsou spojena s nevhodným použitím JavaScriptu na webových stránkách. Popisuje špatné následky pro použitelnost, přístupnost apod. Zaměřuje se především na to, jak by měl uvažovat tvůrce webu, který chce používat JavaScript správně. Mimo jiné zmiňuje:

  • Jak uzpůsobit strukturu dokumentu.
  • Jak šetřit JavaScriptem – raději použít HTML/CSS.
  • Jak využívat správné značky pro daný účel.

Ať žijí vstupte-stránky

Vstupní stránky. Každý je zná. Skoro prázdná stránka s nápisem (v lepším případě) Vstupte nebo Enter (na české stránce obzvlášť vhodné) pořád přežívá.

Jennifer Kyrnin se v článku Splash Pages: Pros and Cons zamýšlí nad výhodami a zápory vstupních stránek (via Asterisk). Uvedené klady jsou v reálu samozřejmě převálcovány zápory. A já doplním ještě jeden významný zápor. Lidé na web nepřichází většinou přes titulní (vstupní) stránku, ale skočí rovnýma nohama přímo doprostřed webu. Na stránku, kterou jim nabídne vyhledávač. Takže si klidně ušetřete práci s vytvářením vstupní stránky.

Souvislosti

Hledá se webdesigner

Debaty ohledně validity jsou nekonečné. Zapojují se do ní fanatičtí pragmatici absolutní validity, umírnění realisté, kterým nevadí plně použitelné nevalidní stránky, i frikulíni stavějící zábavu nad zpátečnictví standardů. Validita stránky je také snadno dostupným prostředkem pro kritiku webu. Sám vím, jaký ohlas vzbudí třeba informace o Google v novém kabátě nebo kritika VZP na Interval.cz.

Drtivé většině uživatelů internetu je nějaká samoúčelná validita šumafuk – vyžadují zábavu a informace, chtějí splnit svůj cíl. Pokud jim nestandardně napsaný kód nebrání v používání stránky, jsou klidní. A i když je stránka sprzněná, většinou nedávají vinu nevalidnímu kódu.

Něco málo o standardech potažmo o validitě by měli vědět webdesignéři. Mnozí z Vás čtenářů conBLOGu pracuje jako webdesignéři. Najdou se určitě i tací, kteří se zúčastnili výběrových řízení. Možná je mezi čtenáři také někdo, kdo je odpovědný za výběr profesionálních webdesignerů do firem. Rád bych zjistil, jaké jsou požadavky kladené na profesionálního webdesignéra? Podělte se o své zkušenosti z výběrových řízení.

Nezajímají mě názory, jak by to mělo vypadat – o tom koneckonců píšu pořád dokola. Zajímá mě realita. Vyžadují zaměstnavatelé u webdesignéra dobrou znalost standardů? Naladění na vlnu sémantiky, přístupnosti a použitelnosti? Jak doopravdy vypadá takový přijímací pohovor?