K předchozím spotům o výskytu tagů přidali své komentáře mj. také Marek Prokop a Dušan Janovský. Marek zdůrazňuje vysoký výskyt značek table a img a z toho odvozuje přetrvávající zlozvyky webdesignerů při tvorbě kódu. Slabina mého rozboru je v tom, že u některých značek z jejich výskytu nejde přímo usuzovat na jejich (ne)správné použití (viz dále).

Dušan správně poznal, že vysoký výskyt rodiny tagů table nemusí ukazovat na vládu tabulkového layoutu (i když to tak fakticky je). Vždycky závisí na typu webu. Můj web conVERTER měl v prvním rozboru výskyt tagů td a tr 22,1 %! Je to proto, že významnou část webu tvoří právě tabulková data.

Správně použitá tabulka totiž většinou obsahuje více tagů patřících do něčeho, co jsem označil výrazem rodina tagů. Desetiřádková tabulka třeba 10 různých značek v počtu 19. Obdobná situace nastává u tagu font. Rodiny značek jsem použil, aby se zdůraznilo používání určitých typů konstrukcí. Na rozpoznání, jestli je použit tabulkový nebo beztabulkový layout, jestli jsou značky použity sémanticky správně apod., by bylo třeba vyšší logiky.

Aby bylo objektivnosti učiněno za dost, dávám odkazy na podklady:

• 031121.csv (1168 B) – výstup z mé aplikace TagCounter použité pro rozbor.
• 031121.zip (8619 B) – zapakovaný excelovský soubor s vyhodnocením.

Související

• Hitparáda HTML značek – Marek Prokop
• Jiný výklad výskytu tagů – Dušan Janovský
• Výskyt tagů – Jiří Bureš
• Výskyt tagů 2 – Jiří Bureš

Richard Rutter ve spotu Colour tool odkazuje na své oblíbené nástroje pro práci s barvami:

• Color Blend – Eric Meyer – výpočet barevného přechodu mezi 2 barvami.
• Color Schemer
• Color Scheme – Pixy – tohle zná snad každý.
• EasyRGB
• ColorMatch Remix

Pokud potřebujete vytvořit kvalitní barevná schémata pro svů web, můžete využít třeba právě tyto on-line nástroje.

První spot Výskyt tagů zaznamenal solidní ohlas. Co se týká metodiky, tak jsem použil málý vzorek: svůj web conVERTER a aktuální obsah cache mého počítače. V tomto pokračování bych nabídl objektivnější obrázek:

• 22 uživatelů různé úrovně a různých zájmů (obsah části cache prohlížeče IE)
• 1100 souborů (celková velikost 15 445 kB))
• 208 443 tagů
• Obsah cache z 21. 11. 2003

V tabulce zobrazená první patnáctka v podstatě potvrzuje stesky kritiků některých současných (a minulých i budoucích) praktik webdesignerů:

• používání tabulek pro rozvržení dokumentu
• nadměrné používání obrázků
• značka br pro vytváření seznamů, menu a odstavců
• používání zakázaných/nedoporučených značek pro formátování – např. font a b
• výskyt neexistujících nebo chybně zapsaných značek (v tabulce v položce nespec.).

Dave Shea (mezzoblue) vydal dva po sobě jdoucí spoty o tom, jak nejlépe vytvářet CSS soubory:

• CSS Best Practices
• CSS Crib Sheet?

Z obou spotů, které odráží především Davovy praktické zkušenosti, bych zdůraznil hlavně tyto body:

• Nejprve validujte a potom hledejte chyby.
• Testujte nejprve na nejpokročilejším prohlížeči, teprve pak na ostatních.
• Ověřte, co udělá změna velikosti písma v prohlížeči.
• Jména přidělujte podle funkce ne podle vzhledu.
• Uvádějte jednotky u nenulových hodnot.
• Udržujte v CSS souboru pořádek.

Napadlo Vás někdy, jaký je výskyt jednotlivých značek (tagů) na webových stránkách? Když někoho učím HTML, tak na úvod povzbuzuji nováčka, že pro začátek vystačí s konstrukcemi do počtu prstů na rukou. Které to ale jsou?

Není nad to vše pěkně spočítat. Takto vypadá první desítka značek na mém webu conVERTER:

1. a – 27,6 %
2. td – 16,6 %
3. div – 12,6 %
4. tr – 5,5 %
5. meta – 4,4 %
6. br – 3,8 %
7. !– – 3,6 %
8. h2 – 2,6 %
9. em – 2,2 %
10. li – 2,1 %

Zajímavé možná bude zjištění, jak jsou na tom ostatní – přece jenom nejsem reprzentativní vzorek. Pro následující žebříček posloužil obsah cache mého počítače:

1. a – 16,8 %
2. td – 14,5 %
3. br – 12,8 %
4. img – 8,2 %
5. tr – 7,2 %
6. font – 4,1 %
7. option – 4,0 %
8. p – 3,8 %
9. div – 3,1 %
10. table – 3,0 %
11. b – 2,7 %
12. input – 2,5 %
13. span – 1,9 %
14. !– – 1,7 %
15. li – 1,5 %

Pokud výsledky z cache zredukuji na rodiny značek (např. tabulka obsahuje několik určitých značek), dostanu tento žebříček:

1. table – 24,8 %
2. a – 16,8 %
3. br – 15,5 %
4. img – 8,5 %
5. form – 7,7 %
6. font – 4,1 %
7. p – 3,8 %
8. div – 3,1 %
9. span – 1,9 %
10. ul/ol – 1,8 %

Za pozornost stojí snad až příliš vysoký výskyt tabulek a značky font. Mě osobně překvapilo vítězství br nad p.

O tom, že je použitelnost důležitá, bylo napsáno mnoho. Jak dobré použitelnosti dosáhnout je také pro mnoho webdesignérů stará vesta. A jako (skoro) všecho lze také použitelnost měřit. Pokud chcete znát jednu z metod, jak provádět benchmarking použitelnosti, přečtěte si článek The art of usability benchmarking – Scott Berkun (via Digital Web Magazine).

Marek Prokop v dnešním článku Přidaná hodnota optimalizace pro vyhledavače na Živě klade argumenty proti zpochybňování SEO přínosů. Protože příklady táhnou, tak si nenechte ujít poslední kapitolu ze života. Možná se někteří z vás přestanou SEO bát.

Jacob Nielsen ve včerejším Alertbox The Ten Most Violated Homepage Design Guidelines ukazuje 10 chyb použitelnosti na domovských stránkách. Zdravý selský rozum někdy dokáže víc než hromada peněz vydaná na vylepšení firemního webu (via Sova v síti).

Petr Staníček zveřejnil své řešení přepínání kaskádových stylů na Pixylophone. Vedle zdrojových kódů ve spotu najdete odkazy na další řešení:

• Build a PHP Switcher – Chris Clark
• Changing the layout, colour and text size… – Jim Byrne

Na diskuzních fórech se čas od času objeví otázka, jak používat více instalací prohlížeče Internet Explorer najednou. Normálně to totiž nejde. IE je taková netolerantní mrška. Odpověď, jak nainstalovat 3 verze IE, je ale známá. Pokud máte Windows XP/2000 můžete vyzkoušet návod, který dal k dispozici Joe Maddalone (bez záruky).

Souvislosti

• Multiple installations of Windows Internet Explorer? Ethan Marcotte
• IE x 3! Dave Shea