Hledá se RSS čtečka. Zn. file:

Už nějakou dobu mi z Outlooku vyskakuje připomenutí: RSS čtečka pro intranet. Ono najít čtečku pro intranet by nebyl takový problém, kdyby ve čtečkách nechyběla podpora protokolu file:///. Náš firemní intranet totiž neběží na webovém serveru. Čtečky, které jsem zkoušel, na zadání cesty k soubory na fileserveru nereagují a file:///g:/cesta-k-souboru/kanal.xml nerozumí.

Ideální by byla čtečka zadrátovaná do Outlooku. Naprogramovat ji ale nemám čas. Takže otázka pro Vás. Víte o nějaké čtečce, která umí číst RSS kanál umístěný na lokální síti? Nebo o nějakém jiném řešení (já už nějaká mám, ale rád se nechám inspirovat)?

Úspěchy už máme!

Tak jsem se u televize dlouho nepobavil, jako u dnešního Jihomoravského večerníku na ČT1. Nejprve mě zaujala teple lidská myšlenka, která zazněla v reportáži z mého bydliště. Probíhá tu výcvik vojenských snajperů. Redaktorka přebásnila odpověď jednoho z frekventantů kurzu do poněkud mrazivého tónu: činnost ostřelovače není povolání, ale poslání. Jauvajs.

Pak následovala reportáž z domova důchodců. Tam zakoupili rotopedy, staroušci šlapou jak draci a jsou spokojení. Nervózní zástupkyně ředitele vyzdvihla sportovní výsledky seniorů takto: V této činnosti jsme úspěšní. Začínalo 25 klientů, z toho 4 již zemřeli. Ne nadarmo se ve slohu učí, že do jedné věty není radno vkládat 2 myšlenky.

Lupa: Uplatní se RSS masově?

Mirek Zeman (Lupa) se ptá: Uplatní se RSS masově? A já se ptám, co je to masově? A stejně jako včera kroutím hlavou nad tím, jak se někdy hodnotí úspěšnost nebo užitečnost dané technologie mírou jejího rozšíření. Ale spátky zpátky k článku. Mirek Zeman hned zpočátku klade otázku Je RSS něco, co může dojít masového rozšíření, nebo zůstane spíše obsesí omezené skupiny šílenců? Vyjmenovává úspěchy a klady RSS (stále více webů RSS nabízí, RSS šetří čas), ale také rizika (nelze zvýraznit důležitost zprávy – nejde z lidmi manipulovat). Fígl však spočívá v tom, že lidé chtějí být takto manipulováni. Já říkám jak kteří. Čtenáři bulváru asi ano. Čtenáři MF Dnes a dalších (dříve) seriózních novin, které se postupně bulvárem stávají, asi také. Já tedy ne! Chci si jenom vlasy umýt a jít.

S RSS prý přichází do čteček tuny balastu. Nevím jak Vám, ale já si vybírám, který kanál si vyberu (první omezení balastu) a pak si z doručených zpráv vybírám, kterou si přečtu v prohlížeči (druhý antibalastový filtr). Ale holt jsem technoid.

Lupa: Změní blogy svět?

Marek Antoš se dnes na Lupě zamýšlí v nové rubrice Glosa jestli Změní blogy svět? Nemám nic proti nejrůznějším sloupkům, fejetonům a jiným novinářským útvarům, ale musím souhlasit s Markovým názorem, že:

…s tímhle tématem jsem asi prošvihl tu správnou dobu, kdy se nad ním zamýšlel kdekdo…

Je to vidět i z (ne)diskuze pod článkem.

Obecně mi nesedí hodnocení věcí jenom podle toho, jak jsou převratné, jak mění svět. Jsem rád, když věci fungují a lidé jsou s nimi spokojení. Není důvod něco zatracovat jenom proto, protože to používá jen zlomek populace. V tomto jsem snad realista.

Aby nevznikl mylný dojem, že se mi článek na Lupě nelíbil. Jenom mi připadá příliš pesimisticko-optimistický.

Co Vy a XML?

Chystám článek o XML a zajímalo by mě, jaký je Váš postoj k XML a k technologiím a standardům z XML odvozených.

  1. Co se Vám líbí na XML?
  2. Jaké jsou slabiny XML?
  3. Kde se XML nejvíc v současnosti uplatňuje?
  4. Jaké vidíte trendy v oblasti XML?
  5. Jaká je budoucnost XML?

Otesánek: Google, Yahoo!, MSN

WebSideStory vydal zajímavou zprávu Google’s Search Referral Market Share Reaches an All-Time High… (via ABAKUS SEO Blog). WebSideStory se zkoumal počty refererů z vyhledávačů v letech 2001 až 2004 v USA vztažené ke konci března každého zkoumaného roku. Vyhledávač Google si upevnil první místo oproti svým největším konkurentům Yahoo! a MSN.

Poměr refererů z vyhledávačů v USA ke konci března daného roku:
Vyhledávač 2001 2002 2003 2004
Celkem 63,48 % 81,04 % 84,77 % 87,88 %
Google 11,93 % 28,86 % 35,99 % 40,91 %
Yahoo! 36,86 % 36,65 % 30,95 % 27,40 %
MSN 14,69 % 15,53 % 17,83 % 19,57 %

Graf vývoje poměru refererů Google, Yahoo!, MSN v USA

Graf: Poměr vývoje refererů

Ztráta Yahoo! potvrzuje dva roky trvající pokles. Uvidíme, jak se projeví nedávné změny (třeba Yahoo buys Kelkoo…). Naopak spokojení mohou být v MSN, která také už nějakou dobu mocně zbrojí (Microsoft to upgrade search tools).

Zajímavé je srovnání mocné trojky, která si ukrajuje stále více z pomyslného koláče, se zbytkem světa:

Graf vývoje poměru refererů Google, Yahoo!, MSN vs. ostatní v USA

Graf: Poměr vývoje refererů Google+Yahoo!+MSN vs. ostatní

Související

Hledá se webdesigner

Debaty ohledně validity jsou nekonečné. Zapojují se do ní fanatičtí pragmatici absolutní validity, umírnění realisté, kterým nevadí plně použitelné nevalidní stránky, i frikulíni stavějící zábavu nad zpátečnictví standardů. Validita stránky je také snadno dostupným prostředkem pro kritiku webu. Sám vím, jaký ohlas vzbudí třeba informace o Google v novém kabátě nebo kritika VZP na Interval.cz.

Drtivé většině uživatelů internetu je nějaká samoúčelná validita šumafuk – vyžadují zábavu a informace, chtějí splnit svůj cíl. Pokud jim nestandardně napsaný kód nebrání v používání stránky, jsou klidní. A i když je stránka sprzněná, většinou nedávají vinu nevalidnímu kódu.

Něco málo o standardech potažmo o validitě by měli vědět webdesignéři. Mnozí z Vás čtenářů conBLOGu pracuje jako webdesignéři. Najdou se určitě i tací, kteří se zúčastnili výběrových řízení. Možná je mezi čtenáři také někdo, kdo je odpovědný za výběr profesionálních webdesignerů do firem. Rád bych zjistil, jaké jsou požadavky kladené na profesionálního webdesignéra? Podělte se o své zkušenosti z výběrových řízení.

Nezajímají mě názory, jak by to mělo vypadat – o tom koneckonců píšu pořád dokola. Zajímá mě realita. Vyžadují zaměstnavatelé u webdesignéra dobrou znalost standardů? Naladění na vlnu sémantiky, přístupnosti a použitelnosti? Jak doopravdy vypadá takový přijímací pohovor?

Google zvýrazňuje v adrese

Když už byly poslední dva spoty na conBLOGu o Google, tak se zařídím podle rčení třikrát a dost. Google teď zvýrazňuje ve výsledcích vyhledávání také klíčová slova v adrese nalezené stránky. Že by to byl nepřímý důkaz tvrzení, že je dobré mít klíčová slova také v adrese dokumentu?

Google v novém kabátě

Musím říct, že vzhled stránek má pro mě poměrně velký význam. Dneska změnil vzhled web z nejwebovatějších – Google.

Titulní stránka je ještě více graficky odlehčená. To samé platí i pro stránky s výsledky vyhledávání. Tmavomodrou barvu vodorovných lišt vystřídala světlemodrá barva s tenkou ohraničující tmavě modrou linkou. Horní lišta neobsahuje navigaci Web | Obrázky | Skupiny | Adresář – ta se přesunula na stránce úplně nahoru. Z horních pozic starého designu se až dolů propadly volby Výběr jazyka a Tipy pro vyhledávání. Pokročilé vyhledávání a Nastavení si našlo místo vpravo od tlačítka Hledej, které se původně jmenovalo Vyhledat Googlem.

Cítím patrnou snahu po dalším zjednodušení. Pořád ale přetrvávájí mírné nejednotnosti. Např. tlačítko pro vyhledávání na titulce nese nápis Vyhledat Googlem (čím bych na Google hledal jiným?) a ve výsledcích Hledej. Vedle pole pro vyhledávání na titulce chybí oproti stejnému poli na stránce s výsledky odkaz Výběr jazyka (je dole). To jsou ale opravdu drobnosti.

Co mě ale udivuje, je přístup autorů HTML kódu. Web není validní. Stačí letmý pohled a vyplavou začátečnické chyby, např.:

  • hodnoty atributů nejsou uzavřené v uvozovkách,
  • …,
  • atd.

Chyb je samozřejmě(?) víc. Kdyby měl dokument DTD, možná bych mohl napsat číslo mezi 20 – 57, ale takto opravdu nevím.

Související

AllTheWeb s Yahoo!

AllTheWeb začal používat Yahoo! vyhledávání dříve, než se možná čekalo (via Abakus SEO Blog).

V této souvislosti jsem se podíval na zdrojový XHTML (nevalidní) kód AllTheWeb. Pouze jediná tabulka a jenom 25 chyb nalezených validátorem jej staví před tabulkový (3 tabulky) Google s 36 chybami. Docela by mě zajímalo, jaký je postoj obou zmíněných gigantů k něčemu tak základnímu, jako je validita kódu. To těm firmám nestojí za to upravit pár šablon? Práci, kterou by třeba zdarma, udělal během pár desítek minut kdejaký školák.