Posted on by Jirka Bureš

Bešamelové ředkvičky a bezešvé růžičky

Aneb šup sem šup tam (nemůžu si pomoct, abych to sem nenapsal, protože tohle mě napadlo při pohledu na titulek webu SEO-SEM.cz).

Rober Němec a spol. (jako ve spolupráci) vyhlásil soutěž (díky za spam) o optimalizaci výrazu běžešelemovací řůčovičky na co nejlepší SERP pozici a to hned v několika kategoriích. Přidám se tedy do davu, který Robertovi sedne na lep a poslouží mu coby levná hlásná trouba (ale i toto je blogování).

Jak jsem tak pročítal spoty a komentáře k nim, je cítit silná averze ke komerci dělané určitým způsobem. Robert nechtěl zopakovat chybu, kterou udělali pořadatelé soutěže Nigritude Ultramarine, protože tam to všem SEO-CEO vyfoukl bloger Anil Dash (blogeři ve světě asi taky nemají rádi to co našinci). Tady máme hned celou řadu kategorií. Mimochodem loga obou soutěží mi přijdou dost podobná (to je náhodička). Vlastně celá idea soutěže bezrolovacích laštoviček je vlastně dost podobná.

Robert prostě předvedl, co dobře umí. Umí se dobře prodat (píše články, hojně komentuje, účastní se e-mailových konferencí atd.). Všechno se počítá a o bezobsažných ančovičkách se všude mluví. Někteří možná začali oficiálně soutěžit (ikonu jsem zatím nikde nezahlédl, ale Robert to říká), někteří nějakou optimalizaci otevřeně provedli, jiní hovoří o kravinách, ale párkát jen tak pro jistotu (co kdyby) výraz v prvním pádu množného čísla do svých spotů začlenili. No a někteří jenom pořád kritizují (třeba já).

Když se tak dívám na pravidla soutěže, tak musím říct, že registrované partnerství s Robertem neuzavřu a ani ikonku soutěže na své stránky neumístím. Abych předešel otázkám tak prostě proto, že se nerad kdekoli registruji a s grafikou na svých webech šetřím. No a samozřejmě proto, protože bych nevyhrál a to bych vážně neunesl (doufám, že vyhrají Pixiho Běžešelemovací řůčovičky).

Souvislosti

Třeba některým (i ne)soutěžícím odkazy pomohou (když už jsou někteří takoví noční ptáci).

Posted on by Jirka Bureš

Jak aktualizují RSS čtečky

Problém přehlcení webových serverů požadavky RSS čteček jsem poměrně hodně komentoval (naposledy viz Kolaps RSS (4.) – Bloguje.cz).

RSS čtečky na Bloguje.cz

Ve statistikách, které mi poskytl Martin Malý o Bloguje.cz, je také možné zjistit nejrozšířenější desktopové RSS čtečky, které přistupují na tento server. V červenci 2004 to byly:

  1. Feedreader 10,8 %
  2. RSS Point 1 RC 4,2 %

Procenta jsou vztažená k veškerým klientům (prohlížeče, RSS desktopové i webové čtečky, roboti atd.).

Ve statistikách od února 2004 stojí za zmínku ještě tyto čtečky:

  • RSSMiranda Plugin (nejvíce 7,2 % v únoru 2004),
  • NetNewsWire (1 % – 3/2004).

RSS Point 1.0 Lite RC

Z historického pohledu je velmi zajímavý nástup RSS čtečky RSS Point v květnu (tehdy ještě ve verzi 0.9) až červenci 2004 (1,9 %, 3,2 %, 4,2 %). Mezi RSS čtečkami si drží druhé místo za čtečkou FeedReader.

RSS Point je poměrně vyspělá RSS čtečka domácího původu. Mnoha uživatelům se může zdát až příliš přezdobená funkcemi. Pravdou je, že rozhraní je nabité prvky, až z toho zrak přechází – to může mnoho uživatelů mást a ztěžovat jim práci se čtečkou.

Z hlediska toho, jak RSS Point přispívá k zahlcení webových serverů, je zajímavé se podívat, jak RSS Point aktualizuje RSS kanály. Musím napsat, že RSS Point se vůbec nechová skromně. Výchozí perioda testování nových zpráv je (dovolím si citovat přímo z aplikace) po 5-ti minutách! Navíc nejde nastavit jiný čas než ten, který je k výběru v rozbalovacím seznamu. Pokud jsem to někde nepřehlédl, tak vůbec nejde nastavit manuální aktualizaci. A to je rozhodně špatně.

Když uvážím, že si většina normálních uživatelů neláme hlavu s nějakým jemným laděním nastavení RSS čtečky, tak mě jímá hrůza nad množstvím zbytečně položených dotazů na webový server. Frekvence nových příspěvků mě osobně dohnala k tomu, že ve své čtečce mám nastavené pouze manuální aktualizace a RSS čtečku refreshuji nejvýše 3krát denně (ráno, v poledne a večer).

RSS čtečky

Když jsem se nelichotivě vyjádřil o jedné čtečce, tak musím zmínit, jak se k aktualizaci staví nejrozšířenější čtečky.

Active Refresh 2.0
Čtečka má výchozí nastavení pro aktualizaci 3 hodiny. Nastavení jiné periody je možné buď výběrem z rozbalovacího seznamu (10 a 30 minut, hodina, den a týden), nastavením času ve formátu hh:mm:ss nebo volbou jen ručně.
FeedReader 2.6
Výchozí nastavení je 60 minut. Další možnosti jsou dostupné v rozbalovacím seznamu (nikdy, pak po pěti minutách do 1 hodiny a 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 12 ,16 a 24 hodin).
NewzCrawler
Výchozí nastavení je ruční aktualizace. Dále je možné nastavit časovou periodu (zvlášť dny, hodiny i minuty).
SharpReader 0.9.5.1
Výchozí nastavení pro aktualizaci je pouze ručně. Další nastavení jsou: nikdy, 15, 30, 45 minut, 1, 2, 4 a 8 hodin a denně.

Všechny čtečky umožňují nastavit samostatně každý kanál (možnosti odpovídají možnostem globálního nastavení aplikace). U RSS Point ovšem nejde nastavit manuální režim.

Závěr

RSS čtečky by měly rozumně přistupovat k výchozí periodě aktualizace. Rozhodně by neměly být nastaveny minuty. Celkem rozumné je nastavení od 2 hodin případně manuální aktualizace. Ve spojení s možností aktualizovat po spuštění by to mohlo být dostačující.

Co se týká konkrétního nastavení, tak by rozhodně neměla chybět možnost vypnout aktualizaci pro každý jeden RSS kanál, nastavení manuální aktualizace a možnost ručního zadání času (ne tedy pouze výběr ze seznamu přednastavených hodnot).

Posted on by Jirka Bureš

Čmelák model show 2004

Naposledy ve spotu Mulholland Drive jsem psal, že nejenom blogováním živ je bloger. A protože to tak opravdu je, tak jsme se dneska rozhodli, že navštívíme Čmelák model show 2004 (nevím proč se mi tam pořád plete Čmelák air show?). Pokud Vás baví létající modely letadel a budete chtít navštívit Holešov, máte příležitost ještě zítra (tuším že od 9 hodin).

Počasí nám celkem přálo (nebylo příliš horko) až do chvíle, než začala bouřka a většina modelářů odnesla své výtvory do letištního hangáru, který byl posléze pro návštěvníky akce uzavřen. Takže jsem nakonec většinu replik, na které jsem se nejvíc těšil, neviděl. Ale i tak se bylo na co dívat (fotky nedávám, nový digiťák bude doma až po neděli a zatím je pár fotek jen na mucholapce).

A abych se taky trochu věnoval internetu. Trochu mě zamrzelo, že se mi jen obtížně hledala oficiální webová stránka akce (asi opravdu žádná není). Google nabídl pár odkazů. Na první stránce výsledků vyhledávání ale nebylo nic, co bych potřeboval. Nalezený odkaz na oficiálních stránkách Holešova dokonce vrátil HTTP 404 nenalezeno.

Je škoda, že pořadatelé nevěnovali víc času prezentaci na internetu. Spousta odkazů ukazuje na různé informační databáze (odkazy tam umístil pracovník městského informačního centra). Stránky LMK Čmelák jsou (kdo ví jak dlouho) momentálně ve výstavbě.

Posted on by Jirka Bureš

SEO a váš web

SEO, SEO a ještě jednou SEO. Každý teď o SEO mluví. Každý o SEO píše. Už jsem uvažoval, že vytvořím novou kategorii na tomto weblogu, kterou nazvu SEO (jak taky jinak). Mohl bych psát o důležitosti elementu title, o nadpisech a odkazech (i těch zpětných), o hezkých URL a hodnotném obsahu a sémantice, o významu meta značek a správném přesměrování (a tak pořád dál a dokola kolem). Prostě o tom, co sice každý považuje za samozřejmost (a rozhodně ne za vědu!), ale přitom to skoro nikdo nedělá (asi to bolí).

Místo toho všeho tady dám jen jeden odkaz: SEO and Your Web Site – Alan K\’necht.

A na závěr jedna otázka skoro milionářská. SEO je?

  1. Hovnologie
  2. Úplně přirozená věc
  3. Záležitost pro experty
  4. Věda

Podle mě jsou správně všechny odpovědi. Záleží na tom, kdo SEO dělá, jak SEO dělá, proč SEO dělá. Ale můžu se mýlit.

Posted on by Jirka Bureš

Kolaps RSS (4.) – Bloguje.cz

V povídání o reálné(?) hrozbě zahlcení webových serverů požadavky RSS čteček Kolaps RSS (3.) – trend jsem se věnoval vývoji na mém serveru converter.cz. Stejně jako jedna vlaštovka nedělá jaro, tak ani informace z jediného serveru nevypovídají nic o tom, jaká je situace na celém internetu.

Martin Malý aka Artur Dent mi poskytl zajímavé statistické údaje za celý server Bloguje.cz (tímto mu samozřejmě patří můj dík a pevné místo v mém srdci). Do rozboru byly zahrnuty soubory rss.xml a comments.xml (RSS komentářů). Na poskytnutých údajích je vidět zřetelný rostoucí trend. Potvrdily se tak údaje, které jsem získal analýzou vlastního webu.

Poměr stránek a dat připadajících na RSS/RDF webu Bloguje.cz
Měsíc Stránky Velikost
2/2004 13,8 % 4,7 %
3/2004 14,1 % 4,6 %
4/2004 15,0 % 5,0 %
5/2004 16,0 % 5,1 %
6/2004 17,6 % 5,1 %
7/2004* 19,4 % 5,5 %

*) Hodnoty za prvních 29 dní července.

Průměrné hodnoty jsou 16 % stránek a 5 % velikost.

Graf vývoje poměru RSS/celý Bloguje.cz (stránky a objem dat)

Vývoj poměru stránek a objemu dat připadající na RSS/RDF Bloguje.cz

Pokud srovnávám graf vývoje ze spotu Kolaps RSS (3.) – trend a dnešní graf je vidět menší rozkolísanost daná jednak větším počtem uživatelů a jednak větším mixem blogů. Nárůst je méně dramatický, ale přesto trvalý. U počtu stránek (Martin uvádí hity) je jednak vidět zrychlené tempo růstu v rámci této řady a také rychlejší tempo růstu vůči objemu stahovaných dat.

Je zřejmé, že na situaci by měli reagovat autoři RSS čteček i CMS systémů, poskytovatelé RSS kanálů i čtenáři.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

WordPress.cz

WordPress je publikační systém pro weblogy. Jedná se o oficiálního nástupce populárního (ale dále nevyvíjeného) systému b2.

Od Josefa Petráka jsem se dozvěděl, že jsou tady stránky WordPress.cz, které se věnují české lokalizaci tohoto publikačního systému. Pod spoty na tomto blogu je podepsán David Bureš.

Posted on by Jirka Bureš

Jací jsou čtenáři weblogů

V seriálu Weblogy CZ celkem podrobně rozebírám chování autorů weblogů. Co ale čtenáři weblogů? Jací vlastně jsou? Nečekejte, že se v tomto spotu dočtete, kolik kdo měří nebo jakou má barvu očí. Je to jen takový jeden pohled na čtenáře.

Koncem července jsem procházel globální statistiky TOPlist, které jsou pro tvůrce webů zdrojem zajímavých informací. Mimo jiné tam najdete rozdělení do kategorií podle TOPlist. Jednou z kategorií jsou Weblogy. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že v některých parametrech se výsledky kategorií dost liší. Napadlo mě, že některé kategorie mohou mít podobné (samozřejmě i stejné) čtenáře.

Nažhavil jsem Excel a pomocí korelační funkce CORREL jsem hledal, které kategorie mají podobné čtenáře s kategorií Weblogy.

Prohlížeč, OS, rozlišení, dny v týdnu

Korelační koeficient za všechny analyzované kategorie jsem průměroval. Tady je pořadí nejpodobnějších:

  1. Věda, technika
  2. Webziny
  3. Hardware
  4. Auto, moto
  5. GSM

HW + SW

Abych se přiznal, tak mi v pořadí „neseděla“ auta a mobily. Vyřadil jsem tedy statistiku dnů v týdnu a nechal pouze statistiky za prohlížeč, OS a rozlišení:

  1. Webziny
  2. Hardware
  3. Anglicky
  4. Věda a technika
  5. Osobní stránky
  6. Film
  7. Software
  8. Auto, moto
  9. Počítačové hry
  10. Virtuální obchody

Pokud by Vás zajímalo, komu se v této statistice čtenáři weblogů vůbec nepodobají, tak to mohou být čtenáři webů státní správy, divadel, obcí a měst, cestování, zemědělství, inzerce a reklama atd.

Posted on by Jirka Bureš

MIČR: Pravidla pro tvorbu přístupného webu

Hosana! Ministerstvo informatiky ČR vydalo očekávaná Pravidla pro tvorbu přístupného webu. Na titulní stránce dokumentu, který je (pokud vím) dostupný jen jako PDF(!) (Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu), najdete podtitul (nebo spíš nadtitul) Best practice. Dokument je tak opravdu chápán, protože po určité překlenovací období bude sloužit jen jako vodítko pro autory a správce státních webů, aby si ve svých věcech udělali pořádek (recenzenti státních webů pak dostanou do ruky pořádný klacek). Doufám, že to překlenování nebude na věčné časy.

Obsah a úroveň dokumentu je na velmi dobré úrovni (chybí mi snad jen jednostránkový hodnotící checklist pro webmastery). Není se čemu divit, když se uváží, kdo všechno na dokumentu spolupracoval. V dokumentu najdete 37 poměrně jasně formulovaných pravidel. V této souvislosti mě napadá, že by byl zajímavý rozbor státních webů (třeba jen ministerských), jak dodržují ona pravidla. A jaký posun nastane, až se stane dokument závazný (tj. až vstoupí v platnost novela zákona 365/2000) a následně po pár letech.

Jak už jsem psal, tak je nyní dokument jen v podobě PDF. Webu prospěšnější by bylo určitě zpracování do klasické HTML podoby. Dovedu si představit web, který vedle samotného textu „pravidel“ nabídne stránky věnované dobrým i špatným příkladům, odkazům na validátory, diskusnímu fóru atd. Úroveň lidí, kteří spravují státní weby je značně rozkolísaná. To by ale chtělo zapálený tým, který se o to vše bude starat a věc potlačí kupředu. Nechme se překvapit.

Souvislosti