SEO a váš web

SEO, SEO a ještě jednou SEO. Každý teď o SEO mluví. Každý o SEO píše. Už jsem uvažoval, že vytvořím novou kategorii na tomto weblogu, kterou nazvu SEO (jak taky jinak). Mohl bych psát o důležitosti elementu title, o nadpisech a odkazech (i těch zpětných), o hezkých URL a hodnotném obsahu a sémantice, o významu meta značek a správném přesměrování (a tak pořád dál a dokola kolem). Prostě o tom, co sice každý považuje za samozřejmost (a rozhodně ne za vědu!), ale přitom to skoro nikdo nedělá (asi to bolí).

Místo toho všeho tady dám jen jeden odkaz: SEO and Your Web SiteAlan K\’necht.

A na závěr jedna otázka skoro milionářská. SEO je?

  1. Hovnologie
  2. Úplně přirozená věc
  3. Záležitost pro experty
  4. Věda

Podle mě jsou správně všechny odpovědi. Záleží na tom, kdo SEO dělá, jak SEO dělá, proč SEO dělá. Ale můžu se mýlit.

Kolaps RSS (4.) – Bloguje.cz

V povídání o reálné(?) hrozbě zahlcení webových serverů požadavky RSS čteček Kolaps RSS (3.) – trend jsem se věnoval vývoji na mém serveru converter.cz. Stejně jako jedna vlaštovka nedělá jaro, tak ani informace z jediného serveru nevypovídají nic o tom, jaká je situace na celém internetu.

Martin Malý aka Artur Dent mi poskytl zajímavé statistické údaje za celý server Bloguje.cz (tímto mu samozřejmě patří můj dík a pevné místo v mém srdci). Do rozboru byly zahrnuty soubory rss.xml a comments.xml (RSS komentářů). Na poskytnutých údajích je vidět zřetelný rostoucí trend. Potvrdily se tak údaje, které jsem získal analýzou vlastního webu.

Poměr stránek a dat připadajících na RSS/RDF webu Bloguje.cz
Měsíc Stránky Velikost
2/2004 13,8 % 4,7 %
3/2004 14,1 % 4,6 %
4/2004 15,0 % 5,0 %
5/2004 16,0 % 5,1 %
6/2004 17,6 % 5,1 %
7/2004* 19,4 % 5,5 %

*) Hodnoty za prvních 29 dní července.

Průměrné hodnoty jsou 16 % stránek a 5 % velikost.

Graf vývoje poměru RSS/celý Bloguje.cz (stránky a objem dat)

Vývoj poměru stránek a objemu dat připadající na RSS/RDF Bloguje.cz

Pokud srovnávám graf vývoje ze spotu Kolaps RSS (3.) – trend a dnešní graf je vidět menší rozkolísanost daná jednak větším počtem uživatelů a jednak větším mixem blogů. Nárůst je méně dramatický, ale přesto trvalý. U počtu stránek (Martin uvádí hity) je jednak vidět zrychlené tempo růstu v rámci této řady a také rychlejší tempo růstu vůči objemu stahovaných dat.

Je zřejmé, že na situaci by měli reagovat autoři RSS čteček i CMS systémů, poskytovatelé RSS kanálů i čtenáři.

Souvislosti

WordPress.cz

WordPress je publikační systém pro weblogy. Jedná se o oficiálního nástupce populárního (ale dále nevyvíjeného) systému b2.

Od Josefa Petráka jsem se dozvěděl, že jsou tady stránky WordPress.cz, které se věnují české lokalizaci tohoto publikačního systému. Pod spoty na tomto blogu je podepsán David Bureš.

Jací jsou čtenáři weblogů

V seriálu Weblogy CZ celkem podrobně rozebírám chování autorů weblogů. Co ale čtenáři weblogů? Jací vlastně jsou? Nečekejte, že se v tomto spotu dočtete, kolik kdo měří nebo jakou má barvu očí. Je to jen takový jeden pohled na čtenáře.

Koncem července jsem procházel globální statistiky TOPlist, které jsou pro tvůrce webů zdrojem zajímavých informací. Mimo jiné tam najdete rozdělení do kategorií podle TOPlist. Jednou z kategorií jsou Weblogy. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že v některých parametrech se výsledky kategorií dost liší. Napadlo mě, že některé kategorie mohou mít podobné (samozřejmě i stejné) čtenáře.

Nažhavil jsem Excel a pomocí korelační funkce CORREL jsem hledal, které kategorie mají podobné čtenáře s kategorií Weblogy.

Prohlížeč, OS, rozlišení, dny v týdnu

Korelační koeficient za všechny analyzované kategorie jsem průměroval. Tady je pořadí nejpodobnějších:

  1. Věda, technika
  2. Webziny
  3. Hardware
  4. Auto, moto
  5. GSM

HW + SW

Abych se přiznal, tak mi v pořadí „neseděla“ auta a mobily. Vyřadil jsem tedy statistiku dnů v týdnu a nechal pouze statistiky za prohlížeč, OS a rozlišení:

  1. Webziny
  2. Hardware
  3. Anglicky
  4. Věda a technika
  5. Osobní stránky
  6. Film
  7. Software
  8. Auto, moto
  9. Počítačové hry
  10. Virtuální obchody

Pokud by Vás zajímalo, komu se v této statistice čtenáři weblogů vůbec nepodobají, tak to mohou být čtenáři webů státní správy, divadel, obcí a měst, cestování, zemědělství, inzerce a reklama atd.

MIČR: Pravidla pro tvorbu přístupného webu

Hosana! Ministerstvo informatiky ČR vydalo očekávaná Pravidla pro tvorbu přístupného webu. Na titulní stránce dokumentu, který je (pokud vím) dostupný jen jako PDF(!) (Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu), najdete podtitul (nebo spíš nadtitul) Best practice. Dokument je tak opravdu chápán, protože po určité překlenovací období bude sloužit jen jako vodítko pro autory a správce státních webů, aby si ve svých věcech udělali pořádek (recenzenti státních webů pak dostanou do ruky pořádný klacek). Doufám, že to překlenování nebude na věčné časy.

Obsah a úroveň dokumentu je na velmi dobré úrovni (chybí mi snad jen jednostránkový hodnotící checklist pro webmastery). Není se čemu divit, když se uváží, kdo všechno na dokumentu spolupracoval. V dokumentu najdete 37 poměrně jasně formulovaných pravidel. V této souvislosti mě napadá, že by byl zajímavý rozbor státních webů (třeba jen ministerských), jak dodržují ona pravidla. A jaký posun nastane, až se stane dokument závazný (tj. až vstoupí v platnost novela zákona 365/2000) a následně po pár letech.

Jak už jsem psal, tak je nyní dokument jen v podobě PDF. Webu prospěšnější by bylo určitě zpracování do klasické HTML podoby. Dovedu si představit web, který vedle samotného textu „pravidel“ nabídne stránky věnované dobrým i špatným příkladům, odkazům na validátory, diskusnímu fóru atd. Úroveň lidí, kteří spravují státní weby je značně rozkolísaná. To by ale chtělo zapálený tým, který se o to vše bude starat a věc potlačí kupředu. Nechme se překvapit.

Souvislosti

MS Security Bulletins

Možnosti RSS jsou velké. Ví to ti co blogují, ví to někteří lidé ve zpravodajských serverech a začínají to chápat také další. Zářným příkladem může být RSS kanál Microsoft Security Bulletins. Jako alternativa k e-mailům to vůbec není špatné.

Škoda jenom, že chlapci a děvčátka od MS používají podivný zápis data v elementu . Zápis 2004/07/13 00:00:00 GMT rozhodně RFC822 neodpovídá. Má RSS čtečka pak místo data publikování do všech nových položek vepíše čas stažení. Do MS jsem napsal. A světe div se, do 24 hodin tady byla odpověď:

Thanks for letting us know about this RFC-822 compliance issue with our RSS feed.

As you may have noticed, this date formatting issue isn\’t a critical problem for most popular feed readers, including ShareReader and RSS Bandit, which still work well with our bulletin feed.

We are working on updating our date field to adhere to the RFC-822 standard.

Until then, you should be able to use our RSS feed in almost any RSS feed reader available.

Mulholland Drive

Kdo neviděl včera večer na ČT2 skvělý film Mulholland Drive (režie David Lynch) může litovat.

David Lynch patří mezi mé oblíbené režiséry a autory. Ve snímku Mulholland Drive (2001, ČT2 29. 7. 2004 21.50) se Lynch vrací ke své obvyklé snové směsi tajemna, napětí, skryté hrůzy, humoru, symbolů a jinotajů (tak mrazivý přelet nad mrakodrapy amerického velkoměsta jsem zatím neviděl). Mulholland Drive pak už od samého začátku připomíná slavnou sérii Twin Peaks – v úvodních titulcích najdete jméno Angelo Badalamenti – skladatel hudby k oběma dílům v Mulholland Drive dokonce hraje. Oproti Twin Peaks přidal Lynch také několik obnažených ňader a mlaskavě funivých erotických scén.

Film celkem jasně pluje zhruba do tří čtvrtin, kde najednou nastává zlom a vše, co se zdálo doposud jasné, je úplně jinak. A kde je vlastně pravda ví snad jenom David Lynch. Konec přináší víc otázek než odpovědí. Mmožná i proto, že Mulholland Drive byl původně zamýšlen jako pilotní díl k (nerealizovanému) seriálu.

Mulholland Drive je prostě přesně můj šálek čaje. A komu se tohle mystérium líbilo také, ať zvedne ruku.

Pro někoho jsou letní prázdniny okurková sezóna. Pro televizní reprízový výprodej to platí tuplovaně. ČT naštěstí připravila pro svůj druhý program noční Americké nezávislé léto. A pokud Vám není jasné, co dělá na tomto blogu filmový příspěvek, vězte, že nejenom blogováním živ je bloger.

Tabulková defenestrace

Po delší době je tady zase jedna opakovaná evangelizační vlna na téma přestaňte používat pro layout webu tabulky a přejděte na beztabulkový CSS layout. Tentokrát ji vyvolal Doug Bowman článkem Throwing Tables Out the Window.

Bowman popisuje obsah své přednášky Již žádné tabulky, Techniky CSS layoutu na konferenci Digital Design World. Bowman ukazuje na příkladu malé lokální firmy z okolí Seattle (ano hádáte správně, je jí Microsoft) možnosti, které přináší přechod od tabulek k CSS. Microsoft (ač stál u zrodu CSS a může se ohánět patenty) je totiž typický příklad (patří k většině, layout je standardní, nabízí více verzí stránek podle prohlížeče atd.).

Nechci se opakovat, ani nechci přidávat žádné nové převratné poznatky na téma beztabulkových CSS layoutů. Snad jen jedno číslo ze zmíněného článku. Bowman předěláním microsoftích stránek do CSS ušetřil 62 % velikosti stránky. Ale protože se to některým může zdát málo, tak teda ještě trochu přihodím. Podle Microsoftem zveřejněných údajů by pak úspora na trafficu přes 300 terabytů za rok. To už je docela pěkná porce.

Souvislosti

Odkázaná neodkázaná

Jak jsem si tak nedávno četl jeden nejmenovaný spot na jednom nejmenovaném blogu, tak mě napadlo, proč někteří nejmenovaní odkazují tak, jak odkazují. Vybavila se mi přitom celá řada dalších nejmenovaných spotů na dalších nejmenovaných blozích. Ale protože si o tom nevedu žádné záznamy, tak na nikoho nebudu odkazovat prstem.

Ukažme si to na malém vymyšleném příkladu:

Lojza Skoček na Skočkovinách zveřejnil článek Skáču – a proč bych neskákal, kde píše o tom, proč skáče.

Poznámka: Osoby, jména webů a vůbec (skoro) všechno je v uvedeném příkladu vymyšlené.

Pokud vám na parafrázovaném příkladu nepřipadá nic divného, tak bych se zeptal místo vás: Proč je odkaz umístěný na slovo článek a ne na názvu toho článku?

Někdy mi to připadá, jakoby autoři chtěli nějak vytrestat toho na koho odkazují. Přitom nechtějí ztratit tvář (protože přece odkázali), ale nechtějí přidávat SEO bodíky za text v odkazu.

Chcete nějaké rozhřešení nebo poučení? Žádné nedostanete. Je to přece jenom takový malý postřeh. Nic víc.